Zimní výšlap po stopách industriálních dob
Také se Vám smrsklo po svátcích oblečení? Zkuste tip na neobvyklou procházku Železnými horami po industriálních stopách minulého století. Proč v zimě? Jednak proto, že vám přes svátky narostly ozdobné tukové prstence, ale hlavně jsou nejvíce vidět stopy a pozůstatky zanikajících pozoruhodných míst ze století páry a největšího rozkvětu průmyslu v Železných horách. Je třeba vyrazit trochu mimo "profláknuté" cesty, na ty bez značení. Můžeme vyrazit vlakem či autem, start a cíl bude na konečné vlaku v Prachovicích. Zaparkujeme či vystoupíme z lokálky a vyrážíme.
Nabíráme směr cementárna. Držíme se vlevo, projdeme kolem sauny. Cesta pak chvíli mírně stoupá a dále už jen dolů. Výhled na průmyslové monstrum je okouzlující až tajemný. Po obslužné komunikaci pokračujeme stále dolů, po pravé ruce míjíme rozlehlé nákladové překladiště a o kousek dál rybník. Cesta je stále užší a rozbitější. Trochu se stáčí, pokračujeme dolů až na orientační bod trať dva mosty a pod tím novějším brod přes potok. Cestu dál nám kříží stávající trať. Jeden most je s kolejemi, druhý už jen jako dávno zapomenutý svědek zaniklé železniční tratě Tasovice- Vápenný Podol.
Nabízí se 3 možnosti cesty. První zpět stále po kolejích tak trochu areálem, což by se asi moc nemělo, ale... Je to nejkratší a milovník drah si přijde na své, je na co koukat je třeba být pozorný.
Druhá cesta je taková úniková a nejvíc "cyklo". Přeskočíme potok a po 50 metrech jsme u brány skladu SSHR. Obrovský areál začínající už na nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce by tu opravdu nikdo nečekal. Vyrážíme od brány nejrychlejší cestou po pohodlné asfaltce do Vápenného Podola, kde navážeme na cestu zpět přes naučnou stezku vápenictví.
Třetí, zajímavější, je cesta po zrušené železniční trati. Vybíráme třetí možnost, tedy opatrně na koleje a začneme na kolejích u kilometrovníku 18,9. Zde byla nádražní budova a zastávka Tasovice s výhybkou na Podol. Pokračujeme po tělese dráhy a jdeme přes starý kamenný mostek. Pokračujeme skrz skalní zářez míjíme propustek. Neodbočujeme a velmi mírným obloukem po znatelném náspu dojdeme k lesu. Dále lesem vesměs kopírujeme Podolský potok. Na konci cesty lesem, tedy začátku Podola se již začínají objevovat obrysy bývalé nákladové rampy. Plot nás donutí opustit těleso trati a obejít ho vpravo. Po cestě se dostaneme až k bývalé nádražní budově. Míjíme jí a jdeme po staré kostkové cestě. Malinko si zajdeme a odbočíme na první odbočce od nádraží vlevo a dojdeme ke starému nádražnímu skladu (vpravo)a naproti je k prohlédnutí nádherná historická váha. Od té můžeme pozorovat pozůstatky nákladových ramp.
Ty jsou viditelné i ze silnice, ale ruku na srdce kdo z vás ví, že kdysi až sem jezdil vlak a kde bylo v Podole nádraží. Po cestě je mnoho zajímavých stop a starých industriálních objektů a od Tasovic několik pozůstatků po zaniklé trati, chce to opravdu pozorně koukat. Po shlédnutí pozůstatků Rakousko Uherské dráhy stojí za to odbočit ke kostelu na pozůstatky původního lomu. Od něj je to už kousek ke staré vápence a po naučné geologické stezce se vracíme zpět do Prachovic.
Po cestě jsou oplocené prostory, kde se nachází jeskyně a další důlní prostory. Bohužel legálně nepřístupno, což je škoda, ale zakázané ovoce chutná nejvíce a zkušený "píditel" lehce na internetu zjistí, cože tajného za plotem opravdu je. Neberte to, prosím, jako navádění k porušování místních předpisů.
Lehčí trasa max. 9 km, po zajímavostech a pozůstatcích budování průmyslu a vápenictví. Možné pěšky i na kole.
Autor: Jan Liška, Kojice, redakčně upraveno
