Posts Tagged With 'geopark'

Pravěká stezka Stolany

Pravěká stezka Stolany

DSC_1821
Že je geologie nuda? Záleží na tom, jak je podávána a kde se s ní člověk setká. A právě tohle my v Železných horách umíme. Schválně, vyrazte s dětmi do bývalého lomu u Stolan a pak se jich zeptejte, zda se nudily.
DSC_1846

Národní geopark Železné hory je na svém území velmi aktivní a nevytváří pro své návštěvníky jen nudné informační panely. Naopak, připravuje interaktivní expozice přímo v terénu, kde si lze na všechno sáhnout. Jednou z takových expozic je i starý pískovcový lom nad obcí Stolany jižně od Chrudimi.

DSC_1865

Auto můžeme ve Stolanech zaparkovat u místní školy hned vedle kostela a pokračujeme do mírného kopce k lesu po polní cestě. Na rozdvojení cest na kraji Stolan pokračujeme tou vlevo, mineme turistické odpočívadlo a po 300 metrech už vidíme na kraji lesa první informační panel stezky.

DSC_1314

Expozice nás provede pravěkem, projdeme se po chodníku s děrovaných roštů, ale hlavně si můžeme sáhnout na žraločí zub, amonita, nebo si dokonce zahrát na archeologa a vyhrabat kostru dinosaura. Nakonec vystoupáme pár metrů nad hranu lomu a prohlédneme si ho také z výšky. Stejnou cestou se pak vrátíme zpět.

DSC_1322

DSC_1328

500 000 000 let staré dno moře

500 000 000 let staré dno moře

DSC_1877

Projít se v Čechách po mořském dně, to není jen tak. Díky Národnímu geoparku Železné hory to ale možné je. Kousek od vesničky Deblov jižně od Chrudimi se totiž nachází zkamenělé prvohorní dno, které je provrtané množstvím červích chodbiček. A teď k němu vede nová naučná mikrostezka.
DSC_1876

Autem dojeďte od Chrudimi do vesničky Deblov a hned za cedulí obce odbočte vlevo k lesu. Odbočku poznáte snadno, jsou u ní 2 informační panely. Jeďte až k vysílači na kopci „Na Chocholce“ a u něj zaparkujte. Hned za vysílačem vstupte do lesa a po cca 50 metrech už uvidíte začátek stezky tvořené dřevěnými trámy a informačnímu panely. Stezku si projděte a nezapomeňte si prohlédnout, jak vypadají stopy po trilobitech a chodbičky červů v mořském dně. Ať víte, co máte pak v terénu hledat. 🙂

DSC_1894

Samotný odkryv dna je na konci stezky a nejlepší je projít si ho následováním malých kulatých cedulek, které jsou označeny jako „stopy trilobitů“. To hlavní se ale nachází pod našima nohama – tisíce malých dírek po pravěkých červech – stopy pravěku. Stezka je to sice kratičká, ale zajímavá a pěkně udělaná. Doporučujeme ji spojit s jinou krátou stezkou v okolí – lom u Stolan, kde je další interaktivní stezka a kde si můžeme sáhnout na amonity, žraločí zuby, nebo si vyhrabat kostru dinosaura.

DSC_1897

Geopark – střední okruh

Geopark - střední okruh

Geopark se rozkládá na celém území Železných hor a tak není možné ho podrobně poznat celý za jediný den. Proto jsme pro vás připravili 5 okruhů, na kterých je možné autem navštívit cca 9-10 lokalit denně.

 

Srní (u lomu jihovýchodně od obce)
Horniny v okolí Srní jsou součástí bochníkovitého tělesa (plutonu), které místní kameníci nazývali hlinecká žula. Tato žula se dobývá od roku 1902 dodnes.

Mrákotín (v centru obce Mrákotín)
V polích a lesních remízcích nad Mrákotínem je možné nalézt šedočerné břidlice a černé houževnaté křemité horniny – silicity, které vzácně obsahují graptolitovou faunu silurského stáří.

Prosetín (v lomu u silnice západně od Prosetína)
U Prosetína byl otevřen jeden z prvních žulových lomů v Železných horách, podle rolníka Františka Holce se jmenoval Holcův lom. V jeho blízkosti se nachází i Zachův lom, který je ojedinělou ukázkou jámového lomu s lanovkou.

GVO_Plutonity_5GVO_Paleozoikum_11 GVO_Plutonity_4

Ctětín (mezi Ctětínem a Novou Vsí u lomu)
U Ctětína se těží žula v jámovém lomě. Ovlálné bloky navětralé žuly a mocné polohy hrubozrnných písků, které nevznikly činností vody, ale rozvětráním žuly na místě, označujeme jako žulové eluvium.

Nasavrky (u rybníka v horní části Nasavrk)
BIS se sestává z dřevostavby, ve které je instalováno pět tabulí s obecným rozvedením tématu hlubinné vyvřeliny. Na nich jsou i odkazy na devět geotopů v Železných horách, kde byly zabudovány informační tabule s odkazy na blízké fenomény souvisejícími s obdobím, kdy se měnila konfigurace pevninských bloků doprovázená fázovitými výstupy hlubinných vyvřelin s pestrým minerálním složením.
V okolí dřevostavby jsou rozmístěny horninové bloky z území Železných hor, které zahrnují 21 dostupných ukázek z 12 lokalit žul, granodioritů, gaber, vyvřelin s žilným doprovodem aplitů a pegmatitů. Většina z nich reprezentuje surovinu pro výrobu štěrku a drti, či ušlechtilých kamenických výrobků jako dlažební kostky, hřbitovní či sochařská díla. Horninové bloky jsou většinou naleštěny a vždy opatřeny pylonem s komentářem o původu a složení horniny, který je opatřen i barevnou mikrofotografií.

Žumberk (v centru obce Žumberka)
Pod obcí Žumberk v údolí potoka Ležák jsou položeny dva několikapatrové lomy na kamenivo. Je v nich odkryt styk žumberecké žuly a porfyrytů s pyritem.

GVO_Plutonity_3GVO_Plutonity_1 GVO_Plutonity_2

Lukavice (v centru obce Lukavice)
V Lukavici a jejím okolí počátky dolování a zpracování nerostných surovin sahají až do 16. století. Nejdříve se zde těžila železná ruda, s prohlubujícími se kutacími jámami byl objeven pyrit, ze kterého se vyráběla síra a kamenec.

Bítovany (v centru obce Bítovany)
Ojedinělý skalní výchoz u obce Bítovany, se zachovaným nasedáním slepenců a pískovců s kousky uhlí na skalní podloží, které je tvořeno kaolinizovanou žulou.

Škrovád (u hospody ve Škrovádě)
Po obou stranách Chrudimky vystupují pískovce. Skalní stěny nesou stopy po těžbě. Pískovec byl hojně používán jako stavební a sochařský kámen v Chrudimi a okolí.

GVO_Plutonity_6 GVO_Mezozoikum_3 GVO_Mezozoikum_2

Geopark – severní okruh

Geopark - severní okruh

Geopark se rozkládá na celém území Železných hor a tak není možné ho podrobně poznat celý za jediný den. Proto jsme pro vás připravili 5 okruhů, na kterých je možné autem navštívit cca 9-10 lokalit denně.

 

Rabštejnská Lhota (v centru obce odbočit k rybníku, pokračovat pěšky po silnici vzhůru asi 50 metrů)
Jedna z prvých lokalit v Železných horách, která získala statut přírodní památky – „Na Skalách“. Důvodem ochrany je záplava křídového moře na křemence prvohorního stáří.

Rabštejn (na příjezdové cestě k hradu)
V okolí obce je mnoho skalních výchozů křemenců ordovického stáří. Na jejich svazích došlo vlivem mrazového zvětrávání ke vzniku kamenného moře.

Deblov (na konci obce při výjezdu na Rabštejnskou Lhotu)
Nad obcí Deblov byla v lese odkryta velká vrstevní plocha křemenců ordovického stáří s tisíci „otvory“ – stopami po organismech, které paleontologové nazývají ichnofosilie.

GVO_Mezozoikum_1 GVO_Paleozoikum_7 GVO_Paleozoikum_5

Vápenný Podol ( u kostela)
BIS se sestává z dřevostavby, ve které je instalováno pět tabulí s obecným rozvedením tématu prvohory. Na nich jsou i odkazy na devět geotopů v Železných horách, kde byly zabudovány informační tabule s odkazy na blízké fenomény souvisejícími s obdobím, ve kterém došlo k velkému rozvoji života (kambrium až devon) a převratným událostem, kdy život naopak téměř zanikl (konec ordoviku, perm).
V okolí dřevostavby jsou rozmístěny horninové bloky z území Železných hor, které zahrnují 17 dostupných ukázek z 10 lokalit. Jedná se slabě metamorfované sedimenty a vulkanity. Horninové bloky jsou většinou naleštěny a vždy opatřeny pylonem s komentářem o původu a složení horniny, který je opatřen i barevnou mikrofotografií. Na blízké vápencové skále je na straně ke kostelu umístěna kovová tabulka s nápisem VÁPENEC, v její blízkosti je část skály naleštěno.

Prachovice (u lomu)
U Prachovic je otevřen velkolom na vápence a vápnité břidlice. Na šesti etážích lomu byly odkryty vrstvy ordoviku, siluru a devonu.

Podhořany (u silnice v centru obce)
U Podhořan se zdvihají Železné hory. Podél železnohorského zlomu od Chvaletic po Ždírec nad Doubravou se žuly, ruly a břidlice tyčí až do výšky 668 m n.m. (Vestec).

GVO_Paleozoikum_9 GVO_Paleozoikum_10 GVO_Proterozoikum_3

Licoměřice (v centru obce odbočte jižně k rybníkům)
U Licoměřic se dobývala uranová ruda. Její výskyt má vazby na železnohorský zlom. Délka chodeb zde dosahovala 9 km.

Lichnice (pod hradem Lichnice)
Návrší s hradem Lichnice umožňuje shlédnout široké území, které se rozprostírá na jihozápadním úbočí Železných hor. Geologické podloží této lokality je tvořeno nejstaršími přeměněnými horninami, které obecně nazýváme rulami.

Kraskov (u rybníka Horní Peklo)
V okolí Kraskova v Železných horách vystupují červeně zabarvené sedimenty, které jsou staré tři sta milionů let (karbon) a vznikly v prostředí nehostinného pouštního klimatu.

GVO_Proterozoikum_6 GVO_Proterozoikum_7GVO_Paleozoikum_13

Geopark – západní okruh

Geopark - západní okruh

Geopark se rozkládá na celém území Železných hor a tak není možné ho podrobně poznat celý za jediný den. Proto jsme pro vás připravili 5 okruhů, na kterých je možné autem navštívit cca 9-10 lokalit denně.

 

Chvaletice (stanoviště u usazovací nádrže na východním okraji obce, zaparkovat u kostela)
V okolí Chvaletic, Litošic a Sovolusk jsou velká ložiska pyritu a rodochrozitu. Dnes je povrchový lom u Chvaletic zavezen popílkem z elektrárny.

Litošice (na návsi v Sovoluskách)
V okolí Litošic vystupují sedimenty, které obsahují četné valouny křemene, žul a břidlic. Podle blízké obce je geologové označují jako litošický slepnec.

Litošice (v Litošicích odbočíme na Svobodnou Ves a po 900 metrech vlevo v lese)
Těžbu manganové rudy započala v r. 1920 Pražská železářská společnost, těžba probíhala povrchovou dobývkou, z minulých dob zde již byly pozůstatky hlubinné těžby, jejíž přesná dokumentace nebyla dochována. V letech 1945 až 1957 proběhl v širším území ložiskový průzkum, který byl uskutečněn v souvislosti s nutností zvýšit těžbu na ložisku Chvaletice. V té době zde byl proveden vrtný průzkum (vrt LT-6). V těchto letech byla již stará šachta zazděná. Pozůstatky těžby (prostor dobývky a odvaly) jsou v dnešní době zarostlé lesní vegetací, bývalé haldy tvoří v terénu malé vyvýšeniny.

GVO_Proterozoikum_2 GVO_Proterozoikum_11GVO_Proterozoikum_12

Brloh (při vyjezdu na Pelechov odbočte poslední odbočkou vlevo a na konci cesty zaparkujte u lomu)
Za obcí se v nově vyčištěném lomu podařilo odkrýt po dlouhých šedesáti letech unikátní vrstvy v ordovických pískovcích a prachovcích s trilobitovou faunou.

Sovolusky (naučná tabule je na návsi v Sovoluskách, druhá je přímo u skalky severovýchodně od obce)
V lokalitě u Sovolusk jsou zachovány polštářové lávy. Tyto útvary jsou důkazem podmořských výlevů láv. Lokalita má statut přírodní památky.

Lipoltice (u silnice za Lipolticemi směrem na Podvrdy)
V nově očištěných skalních výchozech u Lipoltic byly zjištěny původní vrstevnaté plochy. Charakter sedimentů svědčí o existenci hlubšího prvohorního moře. V okolí byla po dlouhé době opět nalezena fauna ordovického stáří.

GVO_Paleozoikum_1GVO_Proterozoikum_9GVO_Paleozoikum_2

Chrtníky (naučná tabule u lomu jižně od Chrtníků)
U obce Chrtníky se těží diabas déle než 50 let. V Železných horách je to ojedinělý výskyt prvohorní vyvřeliny. V lomu byly také odkryty unikátní výchozy křídových sedimentů.

Raškovice (u parkoviště u rozhodny Barborka)
V okolí Raškovic byly v minulosti otevřeny lomy na křemenec. Z tohoto velmi pevného sedimentu byly vyráběny údajně nejlepší mlýnské kameny v Čechách.

GVO_Paleozoikum_3GVO_Paleozoikum_4GVO_Paleozoikum_8

Webkamery

Hlinsko

Kalendář akcí

  • Čtv 30/1/2020: Ultrafialové retro

Vyhledávání

Partneři

advertisement advertisement advertisement

Přihlaste se k odběru příspěvků

E-mail:

Odebírat příspěvky
Odhlásit příspěvky