Posts Tagged With 'doubrava'

Přehrada Pařížov

Přehrada Pařížov

img_1498

Vodní nádrž Pařížov je gravitační přehrada na řece Doubravě. Přehradu stavělo na 500 dělníků v letech 1910-1913. Rok předtím byla postavena obtoková štola a jez, vybudované pro ochranu vlastní výstavby hráze. Štola měla být schopna odvést i přívalové vody, kvůli kterým byla hráz stavěna. V letech 1885, 1888 a 1897 totiž vznikly na Doubravě za Pařížovem značné škody vlivem povodní.  Hráz má základovou spáru 7 m pod dnem původního řečiště. Celkem bylo použito 35000 m³ rulového kamene z nedalekého lomu. Dále zde bylo spotřebováno 310 vagónů labského písku a 460 vagónů cementu, vše včetně dalšího zařízení a práce 500 lidí za 1,5 mil. rakouských korun.

img_1506

Hráz je technickou památkou a je postavena z lomového kamene. V roce 1997 během červencových povodní tekla voda přes přelivy hráze 1 den 17 hodin a 55 minut a nádrží proteklo přibližně 30 mil. m³ vody. Za celý červenec 1997 proteklo hrází 50 mil. m³, což je běžný průtok za rok. Na hrázi vznikly pouze drobné škody.

img_1492 img_1488

A tady je ještě tip na pěknou procházku údolím Doubravy:
Zaparkujeme auto u Pařížovské přehrady a vyrazíme po modré značce na Běstvinu. Asi za 400 metrů opustíme modrou značku a odbočíme vpravo na dlouhou rovnou lesní cestu. Na konci lesa odbočíme vlevo a polní cestou dojdeme do Spačice. Projdeme Spačisemi a před řekou Doubravou se napojíme opět na modrou turistickou značku, která nás dovede krásným údolím zpátky k přehradě a k parkovišti.

dsc_0111 dsc_0123 dsc_0117

Zdroj: www.wikipedia.org

Doubrava, divoký kaňon

Doubrava, divoký kaňon

(8 km, náročná trasa, exponovaná místa)

I Železné hory mají svoji horskou říčku, tak jak ji známe z „velkých“ hor. Je jí řeka Doubrava, která pramení ve Žďárských vrších a vlévá se do Labe u Záboří nad Labem. Na jejím toku najdeme jen jedinou přehradu i malebná údolí, ale divoký kamenitý kaňon je jen jeden. Najdeme ho pod jižním hřebenem Železných hor blízko města Chotěboř. Veřte mi, že tohle místo si zamilujete.

Způsobů, jak zdolat „Údolí řeky Doubravy“ je několik. Je možné vyrazit z Chotěboře nebo z Bílku a následný výběr trasy je díky síti značených cest dost široký. Od Chotěboře vede směrem do Bílku naučná stezka, která provádí návštěvníky nejhezčími partiemi údolí. My však začneme na opačném konci údolí – ve vesnici Bílek. Sem lze dojet vlakem (ne příliš častá spojení), nebo autem. To můžeme zaparkovat na malém parkovišti u samoobsluhy. Odtud vyrazíme po silnici směrem dolů k řece a po 100 metrech odbočíme vlevo na lesní cestu a budeme sledovat červenou turistickou značku. Ta nás vede po břehu a míjí cedule naučné stezky v opačném pořadí.

Nejprve je řeka klidná, ale postupně přidává na své divokosti, až dospěje do nejdivočejšího místa, kterým je soutěska „Koryto“. Tady si řeka prorazila cestu mezi 15 metrů vysokými skalami a zakončila ho vodopádem.

Kamenitá stezka dále kopíruje řeku, na některých místech jsou instalovány schody a zábradlí, protože zejména za mokra hrozí uklouznutí po kluzkých kamenech.

Kolem různých míst opředených pověstmi dojdeme až na rozcestí pod Sokolohrady. Toto místo je srdcem celé oblasti. Nad námi je skála zvaná Sokolohrady, na které stával dříve malý hrádek a jehož stěna slouží dnes jako horolezecký terén.

Zde je mnoho možností, jak pokračovat dál – je možné se po zelené značce vrátit do Bílku. To by ale byla škoda, pokračujme dále po červené značce podél řeky, která se již opět uklidňuje a i údolí již není tak ostré.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přes rozcestí „Točitý vír“ dojdeme až k mohyle, kde přiložíme symbolicky kámen. Odtud odbočíme na zelenou značku a mírnýcm stoupáním dorazíme až na „Čertův stolek“. To je vlastně osamocená skalka nad údolím naproti Sokolohradů. Cesta k ní je jištěna zábradlím, přesto je třeba zvýšené opatrnosti. (Bohužel mi z této skalky při manipulaci s digitálem vypadly 2 akumulátory do 30 metrů hluboké rokle, 1 jsem našel, druhý ne :-). Pod čertovým stolkem se nacházejí 2 malé puklinové jeskyně, které jsou volně přístupné.

Až se dostatečně vynadíváme, vrátíme se na zelenou značku, kterou budeme sledovat až zpátky do Bílku. Nejdříve seběhneme opět pod Sokolohrady, abychom znovu vyšplhali na protější kopec a Sokolohrady si prohlédli zblízka. Jde o velmi nepatrné zbytky středověkého hrádku, který sloužil jako útočiště lapků. Dodnes se ale zachovaly jen zbytky příkopů a propadlé sklepy. Zde ale můžeme vyšplhat i na vyhlídku po skalních plošinách po velmi náročné cestě jištěné železnými stupy a zábradlím.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vrátíme se na zelenou značku a pohodlě dojdeme po lesní cestě až do startu dnešní cesty – do Bílku. Občerstvení u železniční zastávky můžu jen doporučit. Jak říkám, tohle místo si zamilujete.


Webkamery

Hlinsko

Kalendář akcí

  • Pát 28/9/2018: Tanec kolem baletky - co se děje v restaurátorské dílně?
  • Pát 19/4/2019: Veselý Kopec: Jsme tu pro vás
  • Stř 6/11/2019: Výstavy pod širokými schody - Jiří Sáva: výstava...
  • Čtv 14/11/2019: Rok 1989 v Chrudimi
  • Čtv 21/11/2019: Já bych rád k betlému v Chrudimi
  • Pát 22/11/2019: Havaj na lehko v Chrudimi
  • Sob 23/11/2019: Vánoční prohlídky na zámku Žleby
  • Pát 29/11/2019: Mikulášsko-vánoční jarmark
  • Sob 30/11/2019: Vánoční prohlídky na zámku Žleby
  • Sob 30/11/2019: Vánoce na Veselém Kopci
  • Sob 30/11/2019: Rozsvěcení vánočního stromu v Seči
  • Ned 1/12/2019: Rozsvícení vánočního stromu v Chrudimi

Vyhledávání

Partneři

advertisement advertisement advertisement

Přihlaste se k odběru příspěvků

E-mail:

Odebírat příspěvky
Odhlásit příspěvky