Partyzánská

(10 km, středně náročná trasa)

Původně jsem chtěl tenhle výlet nazvat „Partyzán na 3 způsoby“, ale připadalo mi to jako recept z nějaké kuchařky. A vzhledem k tomu, že jsem tuto trasu prošel 8.května – v symbolický den, nazval jsem ji radši „Partyzánská“. I když to zase zní jako ruská píseň ze třetí třídy, ale budiž. A s partyzány se potkáme opravdu 3x – vždycky trochu jinak.

Na začátku mi dovolte trochu historie:

Lipovec a Licoměřice – nevelké vesnice ležící na jihozápadním svahu Železných hor s výhledem na Čáslav, byly v říjnu 1944 prvními základnami partyzánské brigády „Mistr Jan Hus“ vyslané ze SSSR. Avšak již od roku 1943 místní vlastenci všestranně pomáhali uprchlým sovětským válečným zajatcům a pak výše jmenovanému výsadku, vysazenému v tomto prostoru 26. října 1944 mezi obcemi Podhořany, Lovčice a Starkoč na Čáslavsku. Dvanáctičlenný výsadek, v němž byly dvě ženy a jeden Čech jako komisař – Miroslav Tůma, byl veden kapitánem Rudé armády Alexandrem Vasiljevičem Fominem. Letadlo mělo skupinu vysadit v oblasti rybníka Velké Dářko na Českomoravské vysočině, ale nepříznivé počasí i skutečnost, že byl rybník vypuštěn, dezorientovaly pilota a výsadek byl tedy proveden asi 50 km severozápadně od původně stanoveného cíle. Přistál vcelku dobře. Němci v okolí nebyli. Bylo to asi v devět hodin večer – vesnice ještě nespala. Tak vzpomínal jeden z výsadkářů – Nikolaj Vladimirovič Kolesnik. Tříčlenná skupina prohledávala okolí, ostatní ukrývali padáky. Utábořili se v nedalekém lese a vytvořili kruhovou obranu. Další kladnou událost připomíná výsadkář oddílu Nikolaj Alexejevič Mezelev: „Je 27. října 1944. První jitro v cizí neznámé zemi, daleko od vlasti, v hlubokém nepřátelském týlu. Les, do kterého jsme přišli v noci, byl hodně hustý, převážně jehličnatý. Na jehličkách rozložitých smrků se stříbřitě leskly kapičky nočního deště, ale pod stromy bylo sucho. Svinuti do klubíčka a přitisknuti jeden ke druhému jsme si tu hodinku – dvě zdřímli. Samozřejmě po řadě jsme měli hlídku. Hned za svítání jsme byli na nohou.“

Tříčlenná skupinka vedená Kolesnikem, která měla zjistit, ve které oblasti se nacházejí, za skorého ranního šera zajala právě tudy procházejícího muže s puškou a přivedla ho k veliteli Fominovi. Ukázalo se, že nešlo o Čecha, jak se zajatý snažil tvrdit, ale o Rusa – utečence z německého zajetí. Útulek našel v houštině, kde si vybudoval zemljanku a pomoc k přežití mu poskytovala dobrá česká rodina. Toto setkání mělo nedocenitelný význam k získání informací pro působení partyzánské brigády. A tak již druhého dne – 28. října 1944, byl v domě Jaroslava Ouřeckého v Lipovci ustaven první ilegální národní výbor. Přítomní zároveň složili partyzánskou přísahu a byly dohodnuty přípravy k založení národních výborů v Licoměřicích, Bousově a Tuchově. Jejich vedoucím byl určen Jaroslav Ouřecký. Národní výbory měly povinnost: 1. Pomáhat partyzánské skupině, která byla po jejich odchodu zanechána v lesích u těchto vesnic, potravinami, informacemi a podobně. 2. Zakládat v okolních vesnicích národní výbory. 3. Vybudovat zpravodajskou službu z blízkých i vzdálených míst pro zpravodajské oddělení.
Po splnění základních organizačních opatření oddíl odešel po hřebeni Železných hor na místo určeného působení do Žďárských vrchů a před odchodem přibral ještě tři české uprchlíky z nucených prací. V Železných horách zanechal Fomin čtyřčlennou skupinku. Cestou na Žďársko se partyzáni zastavili v obci Polom, kde založili další národní výbor. Zde současně Fomin založil další základnu vznikající brigády. Štáb pak odešel dále do Žďárských vrchů, kde se usadil na kótě 801 „Kamenný vrch“ – nedaleko vesničky Nová Huť, a vybudoval tam podzemní skrýše. Mezitím v původním prostoru zanechaný oddíl vedený Kolesnikem přijal v polovině listopadu shoz zbraní – 14 stokilových pytlů vojenských zásob, přepadl chatu gestapáka Mayera a navázal spojení s řadou obcí v okolí. Skupina přijala další uprchlé sovětské zajatce a několik Čechů. Aktivní činnost partyzánů, podporovaná obyvatelstvem, nezůstala bez povšimnutí gestapa.
Opravdovým neštěstím bylo pak tzv. „hrdinství“ dvou mladých českých partyzánů, kteří se v ozbrojení vzdálili od skupiny a svým chováním ve společnosti dali najevo, kdo jsou. Byli zatčeni a gestapem posláni zpět s příkazem zjistit stav partyzánského uspořádání a vrátit se. Jinak hrozí smrt jim i jejich rodinám. Nešťastníci se tedy snažili gestapu vyhovět, avšak nepochodili. Partyzáni po prokázání, že zradili, naložili s nimi jako se zrádci.

Protože se Němcům nepodařilo zajmout žádného partyzána, rozhodli se mstít na bezbranných obyvatelích vesnic, které je podporovaly. Dne 19. prosince 1944 časně ráno obklíčili Lipovec a Licoměřice esesáci a protektorátní četnictvo a z obou vesnic a okolí zatkli všechny muže od 16 do 70 let. Bylo jich 106. Odvlekli je k výslechu do Čáslavi, potom do Kolína a nakonec do Terezína. Zde zažili všechny hrůzy posledních válečných měsíců na IV. dvoře. Mimo tělesných útrap se tu takřka všichni nakazili tyfem. Někteří byli utýráni při výsleších, řada zemřela krátce po návratu na následky věznění. Obětí nacistické zběsilosti se stalo třicet občanů, jejichž jména jsou vypsána zlatým písmem na památníku.
A jaké výsledky svého poslání vykazuje partyzánská brigáda M.J.Husa? Její činnost s pomocí a podporou obyvatel byla opravdu bohatá. Ze šestnácti vysazených partyzánských skupin ve Východočeském kraji měla partyzánská brigáda „Mistr Jan Hus“ nejrozsáhlejší činnost v tomto prostoru, o němž se zmiňujeme. Rozrostla se na 444 příslušníků a měla asi 600 pomocníků. Ustavila více než 100 revolučních národních výborů. V bojových akcích pobila 746 fašistů – mezi nimi byl i nacistický prominent Bruno Walter. Vykolejila 12 vlaků s válečným materiálem, zničila několik mostů a 20 lokomotiv. Potrestala 28 kolaborantů a popravila sedm zrádců. Po celou dobu svého působení způsobovala okupantům značné problémy jak v dopravě, tak i v zásobování k urychlení vítězství a ukončení teroru celého národa.
Ale i na straně partyzánů byly ztráty. V bojích padlo 70 příslušníků brigády. Nejtěžší ztrátu však zaznamenala po přepadení štábu nacisty, když se Němcům podařilo zachytit radiové vysílání při pročesávání prostoru, v němž se právě skupina štábu s velitelem Fominem nacházela. V nerovném boji od 18.00 hodin 26. března do 4.00 hodin 27. března 1944 všichni příslušníci štábu padli (6). Raněný Fomin byl zastřelen v Chrudimi.

Památník obětem spojených obcí Lipovec – Licoměřice, jehož autorem je akademický sochař Oldřich Tlustoš z Hradce Králové, má svým významem místo bezprostředně za osudem světově známé osady Ležáky. Jeho umístění nad oběma vesnicemi v tiché zeleni lesního zákoutí – v prostoru, kde partyzánský výsadek přečkal první noc, je charakteristické a připomíná tak těsnou spolupráci občanů s partyzány v boji proti nacistickému teroru, za niž zaplatili tak velkou cenu – třicet životů poctivých, pracovitých otců a synů.

My necháme auto na okraji lesa u modré značky na „rozcestí u Březinky“. (západně od Heřmanova Městce). Po modré dojdeme po 1 km k odbočce k obelisku a zemljance, které samozřejmě stojí za to navštívit. Ze zemljanky zbylo dnes už jen torzo. (Partyzán na první způsob).

Vrátíme se zpátky na rozcestí, pokračujeme po modré a vejdeme do areálu bývalého pionýrského tábora „Partyzán“ (Partyzán na druhý způsob). Areál patří k blízké dětské ozdravovně, od které je nádherný výhled na „centrální část“ Železných hor. Od ozdravovny pokračujeme vesnicí Zbyslavec na rozcestí, kde seběhneme po červené značce do podhůří. Na dalším rozcestí se dáme vpravo znovu po modré značce a pohodlnou cestou s krásnými výhledy dorazíme až do Licoměřic. Těmi projdeme, prohlédneme si památník obětem (Partyzán na třetí způsob) a vystoupáme kolem malého lomu zpátky na výchozí místo naší cesty.


Komentáře nejsou povoleny.

Webkamery

Hlinsko

Kalendář akcí

  • Pát 2/3/2018: Bůh, čest, vlast - život na heřmanoměsteckém zámku v 1. pol. 20 stol.
  • Ned 4/3/2018: Magický svět loutek v Chrudimi
  • Pát 9/3/2018: Pohádkový život rodiny Lamkových v Chrudimi
  • Stř 4/4/2018: Židovské hřbitovy na Chrudimsku
  • Čtv 5/4/2018: Brána recyklace v Chrudimi
  • Sob 21/4/2018: Jsme tu pro Vás na Veselém Kopci
  • Pát 25/5/2018: Noc kostelů v Chrudimi
  • Pát 25/5/2018: Noc kostelů na Chlumku
  • Pát 25/5/2018: Noc kostelů ve Skutči
  • Pát 25/5/2018: XIV. chrudimská muzejní noc
  • Pát 1/6/2018: Den dětí v Chrudimi
  • Sob 2/6/2018: Dětský jarmark v Chrudimi
  • Sob 2/6/2018: Oslavy 700 let od první písemné zmínky o Seči
  • Sob 2/6/2018: Chrudimské rýžování­ s Geoparkem
  • Pát 8/6/2018: Rapid sraz v Seči
  • Sob 9/6/2018: Barbarské hry v Nasavrkách
  • Sob 9/6/2018: Devatero řemesel na Veselém Kopci
  • Sob 23/6/2018: Balóny nad Chrudimí
  • Sob 23/6/2018: Svatojánská slavnost na Báře
  • Pát 29/6/2018: 67. Loutkářská Chrudim
  • Pát 6/7/2018: Noční prohlídky na zámku Žleby
  • Sob 14/7/2018: Folk na Lichnici

Vyhledávání

Partneři

advertisement advertisement advertisement

Přihlaste se k odběru příspěvků

E-mail:

Odebírat příspěvky
Odhlásit příspěvky