Cestopis – „Po hřebínku“ Železných hor

Autorem článku je Štěpán Kincl

Může se zdát, že Železné hory nemají svůj hřeben, ale já si myslím, že ano. Před lety jsem jel autem přes Kojice u Týnce nad Labem a všiml si motelu s názvem Železné hory. Nedávalo mi smysl, proč právě tohle jméno na tomhle místě, ale při pohledu do mapy jsem to pochopil – tady se to totiž začíná zvedat! Dobře, není to asi hřeben, ale spíš hřebínek… Nicméně se zrodil nápad na výlet si ten hřebínek projít od začátku až na Seč, celkově tedy asi 40 km. Tento nápad jsme s partou kamarádů zrealizovali na začátku května.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Z Chrudimi jsme vyrazili vlakem v 6:03 a po dvou přestupech v Rosicích a v Pardubicích jsme v 7:03 courákem dojeli do Týnce nad Labem. Nastoupili jsme na zelenou turistickou trasu a vydali jsme se směr jihovýchod. Hned po několika stech metrech jsme si cestu zkrátili – zelená by nás vedla přes Záboří nad Labem, ale my jsme se co nejrychleji chtěli dostat do Semtěše, kde byla plánovaná první větší zastávka a občerstvení. Šli jsme tedy na křižovatce se silnicí uprostřed obce rovně, pak dál po polní cestě a asi po dvou kilometrech u lesa se zelená připojila zespoda zprava. Prošli jsme Bernardovem a za vsí začali nastoupávat první výškové metry. Objevilo se také to, co je pro tuto část krajiny typické – sady. Ačkoliv už na to máme věk, nejsme žádní zastydlí romantici, a určitě jsme načasování našeho pochodu neplánovali podle doby, kdy jsou třešně v květu, ale je třeba říct, že to je v této roční době opravdu pěkná podívaná. Navíc vše hezky bzučí a krom včel a čmeláků jsem po letech viděl v akci také chrousty. Člověka to prostě celé nabíjí…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přecházíme silnici 338 a pokračujeme dál po zelené do lesa. Po pár km se po levé straně za pasekou objevuje první zajímavost – pro laika to je docela hezká žulová skála, pro odborníka ale tzv. gabrový výchoz. Daleko zajímavější je ale nedaleký skalní objekt zvaný Obří postele. Na stejnojmenném rozcestí s modrou a žlutou turistickou trasou je třeba udělat pár kroků navíc, ale určitě se to vyplatí. Tady jsme také potkali postarší pár na procházce se psem. Ptali se nás, odkud jsme přišli, protože prý na tomto místě vždy někoho potkají, ale nikdy nevidí nikoho přicházet. Ujistili jsme je, že tady lidé nevylézají ze země, ačkoliv to místo vypadá dost tajemně na to, že by to tak mohlo být, ale že se k Obřím postelím nechá přijít z více míst.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Pokračovali jsme dál po zelené nad Svobodnou vsí, Bramborami až do Semtěše. V jedné části je široká turistická trasa svedena mimo hlavní cestu a jde pouze po úzké klikaté pěšině, ale jde asi jen o dočasné řešení, jinak se celá cesta odvíjí po pěkné a široké a udržované lesní cestě. Dobře by se tu jelo i na kole. Tento úsek cesty před Semtěší končí opět průchodem krásným sadem (s dalšími chrousty).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Kousek za cedulí Semtěš nečekaně objevujeme známé auto a za vraty na dvorku našeho kamaráda Dušana. Před lety tady koupili se svou početnou rodinou k rekreaci roubenku z dob Marie Terezie. Prý jde o jediné dřevěné stavení, které přežilo velký požár obce a společně s kamennou gotickou věží, která ani shořet nemohla, jde o nejstarší stavení v obci. Dušan nám nabízí vodu ze studánky na osvěžení a dává tip, abychom zazvonili na zvonek u domu pod gotickou věží, že nám majitel otevře věž. Ukázalo se, že majitel a správce věže, je starý známý naší rodiny, se kterým jsme se asi 15 let neviděli. Nejenže nám otevřel, ale dokonce nabídnul i pivo. Tou dobou byla teplota už přes 20°C a tak přišlo osvěžení právě včas. Neplánovaná setkání jsou ta nejlepší! Dostali jsme také krátký výklad o věži, její rekonstrukci a údržbě. Z vrcholu věže byl nádherný výhled do kraje. Viděli jsme, co jsme už od rána urazili, ale i to, co nás ještě čeká. V Semtěši taky ten den právě probíhalo stavění májů. I přesto, že jsme byli ve výhodné pozorovací pozici na věži, slyšeli jsme jen hudbu, ale kapelu jsme přes všechno snažení nezahlédli. Údajně hrála dechovka p. Pecky z Turkovic a celá akce se asi vyvíjela zdárně, protože skoro všechna stavení v obci měla už na vratech májku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Ze Semtěše vyrážíme opět nahoru, teď už po žluté, směr osada Bumbalka. Míjíme poslední, nově založený, sad a na Bumbalce si cestu zkracujeme kolem rybníka přes pole, rovnou k bistru u hlavní silnice I/17 na Novém Dvoře. Nechalo by se sem dojít, i kdybychom se drželi žluté, ale ta v tomto úseku vede po asfaltu, proto raději jdeme polem. Je 12:00 a je čas alespoň na vývar. Sledujeme hemžení na silnici a kolem bistra a ošetřujeme první puchýře. Vracíme se na žlutou a teď už se nedá vyhnout cestě po silnici. Dalo by se jít přes podhořanské letiště na Bílý Kámen a pak zpět na žlutou k osadě Březinka, ale na letišti probíhal docela čilý ruch a nechtěli jsme nikoho zbytečně provokovat.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Konečně jdeme za Březinkou pryč ze silnice do lesa a napojujeme se na modrou trasu. Další cíl je pivovar ve Žlebských Chvalovicích. Na rozcestí máme možnost volby – můžeme buď sejít dolů z kopce do Licoměřic anebo držet nastoupanou výšku a jít do Zbyslavce a potom po červené prudce dolů. Volíme horní cestu. Po asi dvou kilometrech v pěkném lesním úseku odbočujeme pár kroků k partyzánskému památníku (Zemljanky – odb.). Vzpomněl jsem si, jak nám babička, která pocházela z Lipovce, což je kousek pod kopcem, vykládala, že za války byli tady v lesích partyzáni a že jim lidi ze vsi nosili zásoby. Ke konci války to Němci objevili a odvezli mužskou část vesnice do koncentračního tábora v Terezíně. Mezi nimi i pradědu. Ten se sice vrátil po osvobození domů, ale už měl tak podlomené zdraví, že zanedlouho zemřel. Dost minulosti, my jdeme dál po modré.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Vycházíme z lesa kolem poněkud omšelého areálu ozdravovny ve Zbyslavci. Jsme na hřebenu, dost možná je to zatím nejvyšší bod naší cesty, a je vidět na obě strany – nalevo Míčov, Bučina, Seč a Kaňkovy hory a napravo pod kopcem rovina kolem Čáslavi. Projdeme Zbyslavcem a po červené se dostáváme na okraj Krkanky.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERACesta dolů je pěkný sešup a za mokra to může být i dost nebezpečné. My však máme krásné počasí a sucho pod nohama i v hrdlech, takže už se těšíme do Chvalovic na domácí pivovar p. Kutílka. Ten má sice oficiální otevření naplánované až na další víkend, ale „tvrdá“ klika nás tam rozhodně nečekala. Když jsme přišli na místo, tak tam už panoval čilý ruch a přípravy na výkop sezóny, a o hosty nebyla nouze. Je třeba říct, že máme štěstí na počasí a tento víkend byl vlastně první v roce, kdy bylo opravdu pěkně, takže kdo mohl, byl venku a v přírodě. Dáváme si pšeničné železnohorské pivo a díváme se jak na masiv Krkanky tak na druhou strany do kraje. Asi neznám lépe umístěný pivovar s výhledem…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Vycházíme z Chvalovic dál po modré směrem na Lhůty a potom lesem k rozcestí u spodní části Lovětínské rokle. Procházíme kolem bezzásahových lesních zón a těsně u rozcestí narážíme uprostřed pěšiny na velmi vzácného mloka skvrnitého. Musí tu tedy být velmi čisto a zdravo, jinak by tu mlok nepřežil. Zdá se, že s vynikajícím pivem kousek odsud je tedy tohle místo ideální k životu! Okrajem lesa míříme dál po modré do Třemošnice.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

 

Původní plán byl jít přes Hedvičino údolí a pak ostře nahoru, mimo turistické trasy, na hřeben Kaňkových hor až na Javorku a na Seč k hrázi, ale je to první větší akce po zimě a už nezbývá sil. Rozhodli jsme se proto počkat 20 minut v Třemošnici na autobus, který nás vyvezl do Kraskova, a odsud jsme se stopem svezli na Seč na náměstí. Úsek dál přes Kaňkovy hory proto musí počkat na nějakou další naši akci. Tady jsme si dali zaslouženou večeři a vydali se ke hrázi k zaparkovanému autu, kde jsme už měli předem připravené celty a spacáky. Poblíž hráze jsme našli dobré místo na spaní a po celodenním pochodování usnuli po širákem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Celý výlet se tedy vydařil, a vůbec nevadí, že jsme neušli, co jsme si naplánovali. Trasa se nechala bez obtíží projít, ale docela pohodlně, s pár změnami, by se nechala projet i na horském nebo trekingovém kole (obzvlášť první část trasy, po Zbyslavec, je na kolo jako dělaná a myslím, že to ještě jednou na kole zopakujeme). Podél trasy byly opravdu pěkné výhledy hlavně na jihozápad na Čáslav, Kutnou Horu a Kolín. Může to znít jako klišé, ale během cesty jsme všude potkávali milé a usměvavé lidi, ochotné poradit a pomoct, pobavit se, podělit se. Celé to navíc stálo jen pár korun. Vřele tedy doporučuji všem, kdo mají špatnou náladu, nebo moc čtou noviny a dívají se na televizi, které jsou plné katastrof a neštěstí. Je třeba zvednout zadek, obout boty a dlouho jít, a třeba právě tudy!

Komentáře nejsou povoleny.

Webkamery

Hlinsko

Kalendář akcí

  • Pát 2/3/2018: Bůh, čest, vlast - život na heřmanoměsteckém zámku v 1. pol. 20 stol.
  • Ned 4/3/2018: Magický svět loutek v Chrudimi
  • Pát 9/3/2018: Pohádkový život rodiny Lamkových v Chrudimi
  • Stř 4/4/2018: Židovské hřbitovy na Chrudimsku
  • Čtv 5/4/2018: Brána recyklace v Chrudimi
  • Sob 21/4/2018: Jsme tu pro Vás na Veselém Kopci
  • Pát 25/5/2018: Noc kostelů v Chrudimi
  • Pát 25/5/2018: Noc kostelů na Chlumku
  • Pát 25/5/2018: Noc kostelů ve Skutči
  • Pát 25/5/2018: XIV. chrudimská muzejní noc
  • Pát 1/6/2018: Den dětí v Chrudimi
  • Sob 2/6/2018: Dětský jarmark v Chrudimi
  • Sob 2/6/2018: Oslavy 700 let od první písemné zmínky o Seči
  • Sob 2/6/2018: Chrudimské rýžování­ s Geoparkem
  • Pát 8/6/2018: Rapid sraz v Seči
  • Sob 9/6/2018: Barbarské hry v Nasavrkách
  • Sob 9/6/2018: Devatero řemesel na Veselém Kopci
  • Sob 23/6/2018: Balóny nad Chrudimí
  • Sob 23/6/2018: Svatojánská slavnost na Báře
  • Pát 29/6/2018: 67. Loutkářská Chrudim
  • Pát 6/7/2018: Noční prohlídky na zámku Žleby
  • Sob 14/7/2018: Folk na Lichnici

Vyhledávání

Partneři

advertisement advertisement advertisement

Přihlaste se k odběru příspěvků

E-mail:

Odebírat příspěvky
Odhlásit příspěvky